- původ plemene: Španělsko
- využití: pes ovčácký, lovecký a rybářský.
- výška: psi: 44 – 50cm, feny 40 – 46cm
- váha: psi 18 – 22 kg, feny 14 – 18 kg
- zbarvení: bílé, černé, hnědé s i bez znaky v různých odstínech
- průměrná délka dožití: 11 let
Charakteristika plemene:
Je to otužilý pes vyvážených tělesných proporcí, střední hmotnosti, dolichocefální, spíše obdélníkového rámce, harmonických forem, s okouzlujícím profilem, má atletickou stavbu těla s dobře vyvinutým svalstvem, díky tomu, že je v neustálém pohybu; profil je rovný. Zrak, sluch i čich jsou výborně vyvinuté.
Povaha:
Španělský vodní pes byl primárně pastevecké plemeno díky své inteligenci, kteří se snadno cvičí a jsou vnímavý k okolí. Potřebuje pevné vedení a nastavené hranice. Je velmi rodinný pes, který má silné pouto se svou rodinou. Věrný, poslušný, hravý s chutí do práce přesto statečný a vyrovnaný. Měl by být adaptabilní ve všech situacích za všech podmínek.
Historie:
Španělský vodní pes má bohatou historii, které se po španělském venkově vyskytuje už více jak 800 let. Původ tohoto rustikálního pracovního plemene je předmětem diskuzí, jako u většiny starověkých plemen. V Španělsku bylo vyšlechtěno především pro pasení dobytka, lovu, vodních prací, ochrany domova a hospodářství, ale také jako společenské plemeno.
De las Rosas (1993) a Salas (1984) uvádějí, že Španělský vodní pes pochází původně z severní Afriky, kdy ho používali místní kmeny k vodním pracem a pasení. De las Rosas uvádí, že jeden z předků plemen může být canis familiars palustris. Montesinos (1989) zas uvádí, že španělský vodní pes může mít původ v Turecku a Maďarsku. Poukazuje především na podobný typ srsti s maďarským Mudi. Flores (1982) se domnívá, že španělský vodní pes je totéž co Perro Turco, o kterém se píše již v 10.století. Plemeno byl rozšířeno do dvou hlavních oblastí. Mezi pohořími v Andalusii a bažinami Guadalquivir. Populace pocházely ze stejného původu, každé se muselo přizpůsobit regionálním pracím dané oblasti. V jižní oblasti byli psi používáni k pasení stád koz, ovcí, krav a prasat. Druhotně k lovu pernaté a drobné zvěře. V severní oblasti Španělska byla práce pro Španělského vodního psa podobná Portugalskému vodními psu. Měli lovit ryby, potápět se pro shozené věci z lodi a pomáhat rybářům. Caballero (1994) píše, že vlněné plemeno byli využíváno v oblasti Sierro Morena k ochraně mul, obraně proti zlodějům a k hubení krys. Jejich nestříhaná vlnitá srst měla být dokonalou ochranou proti horkým teplotám a vlhkými doly. Průmyslová revoluce přinesla do Španělska i modernizaci práce a tím i omezení pracovních psů v tradičních profesích. Od roku 1975 plemeno prochází obnovou díky usilí Santiaga Montesinose a Antonia Garcii Pereze. Psi byli vykoupení a zapůjčování ze všech regionů, většina genové základny pocházela z Andalusie, kvůli původnímu zachování pracovního standardu. V květnu 1985 bylo plemeno uznáno Španělských kennel klubem a téhož roku se v Madridě na výstavy předvedli dva hnědí psi. O pár let později byl standard plemene založen na černobílém psu jménem „Lucky“, jehož majitelem byl Antinio Moreno.
Myslivost:
V České republice existují Španělství vodní psi, kteří mají lovecké zkoušky. Plemeno pracuje podobně jako jiná plemena vodních psů.
Začátek chovu v ČR:
Prvním dovezeným španělským vodním psem do České republiky byl pes Algun Dias Chudo, narozený 12. 11. 2003. Neuběhl ani rok a přibyla k němu fena Daifa La Perrera Flamenca, narozená 03. 10. 2004. V roce 2006 byl dovezen černobílý pes Fiadohugo My Big Dream, narozený 02.06.2006 z Belgie.
První vrh zapsaný do plemenné knihy se narodil v CHS Perla del Olivo, paní Veroniky Maříkové, v roce 2008 po feně Daifa La Perrera Flamenca. Další vrh byl zapsán až v roce 2014 v CHS Perro de Agua. Populace a obliba španělských vodních psů v ČR pomalu vzrůstala a byli dovezeni další jedinci plemene nejen ze země původu. Aktuálně se plemeno pyšní velké oblibě.
STANDARD PLEMENE Španělský vodní pes
(Perro de Agua Espanol) Standard FCI č. 336/ 11.10.2019
Překlad do francouzštiny: Dr. J.M. Paschoud
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
ZEMĚ PŮVODU : Španělsko.
DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO STANDARDU: 01.10.2019.
POUŽITÍ : Pes ovčácký, lovecký a rybářský.
KLASIFIKACE F.C.I. : Groupe 8 Přinašeči zvěře, slídiči, vodní psi, Sekce 3 vodní psi – pracovní zkouška volitelná.
KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE : Výskyt tohoto psa sahá na iberském poloostrově hluboko do historie. Má stejné kořeny jako styrobylý barbet. Největší hustota jeho populace se nalézá v Andaluzii, kde je používán jako pes ovčácký a kde je znám již po staletí pod jménem « turecký pes ». Jeho charakteristickým znakem je především kvalita jeho osrstění, které je přizpůsobené změnám počasí od mokra až po suchopárné období a v bažinatých oblastech jej to kvalifikuje k práci psa ovčáckého a také jako pomocníka lovců vodní zvěře a a rybářů.
CELKOVÝ VZHLED : Je to otužilý pes vyvážených tělesných proporcí, střední hmotnosti, dolichocefální, spíše obdélníkového rámce, harmonických forem, s okouzlujícím profilem, má atletickou stavbu těla s dobře vyvinutým svalstvem, díky tomu, že je v neustálém pohybu; profil je rovný. Zrak, sluch i čich jsou výborně vyvinuté.
DŮLEŽITÉ PROPORCE :
-délka těla / výška v kohoutku = 9/8.
-hloubka hrudníku / výška v kohoutku =4/8.
-délka nosního hřbetu / délka mozkovny =2/3.
POUŽITÍ /POVAHA : Je věrný, poslušný, hravý, má chuť do práce, je statečný a vyrovnaný. Velmi snadno se učí, díky své výjimečné chápavosti ; je adaptabilní ve všech situacích a za všech podmínek.
HLAVA : Hlava je mohutná, nesená s elegancí.
ČÁST MOZKOVÁ :
Mozkovna : Je plochá, s nevýrazným týlním hrbolem. Osy mozkovny a nosního hřbetu jsou rovnoběžné.
Stop : Je málo výrazný.
ČÁST OBLIČEJOVÁ : profil je lineální.
Nosní houba a nos : Nozdry jsou dobře viditelné Nosní houba je stejná nebo jen o něco tmavší, než je nejtmavší odstín srsti.
Pysky : Jsou těsně přiléhající. Koutek je dobře patrný.
Zuby : Správně postavené, bílé, s dobře vyvinutými špičáky.
Oči : Jsou v mírně šikmé pozici, velice výrazné ; duhovka je odstínu od oříškové po játrově hnědou, musí ladit se zbarvením srsti. Spojivky nejsou viditelné.
Uši: Středně vysoko nasazené, mají trojúhelníkový tvar a jsou zavěšené.
KRK : Je krátký, svalnatý, bez laloku, správně vsazen mezi plece.
TĚLO : Robustní.
Horní linie : Rovná.
Kohoutek : Nevýrazný.
Hřbet: Rovný a silný.
Záď : Mírně skloněná.
Hrudník : Široký a hluboký, žebra dobře klenutá ; má velký průměr, což svědčí o značné dechové kapacitě.
Spodní linie : Břicho je mírně vtažené.
OCAS : Nasazený je středně vysoko. Krátí se na délku od druhého ke čtvrtému ocasnímu obratli. Někteří jedinci jsou vrozeně krátkoocasí.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY : Jsou silné a rovné.
Plece: Svalnaté, šikmé.
Rámě: Silné.
Lokty : Přiléhají k tělu, jsou rovnoběžně postavené.
Předlokotí : Rovné, robustní.
Nadprstí : Rovné a spíše krátké.
Přední tlapky : Jsou kulaté, se sevřenými prsty ; drápy jsou různě zbarvené ; polštářky odolné.
PÁNEVNÍ KONČETINY : Jsou perfektně rovné, zaúhlení není příliš výrazné, osvalení musí mít dostatečnou sílu, aby mohlo dávat tělu impulzy plné energie pro jeho neustálý pohyb ; pohybuje se neustále s nadšeným elánem, skáče lehce a elegantně.
Stehna : Dlouhá, svalnatá.
Podkolení: Silná.
Hlezna : správně postavená.
Nadprstí : Krátká, suchá, kolmo postavená.
Zadní tlapky: Stejné jako přední.
POHYB : Preferovaným pohybem je klus.
KŮŽE : Pružná, jemná, dobře přiléhající k tělu. Může být pigmentována hnědě nebo černě, nebo být bez pigmentu, v závislosti na zbarvení srsti. Totéž platí i pro sliznice.
OSRSTĚNÍ
SRST : Je vždy kudrnatá a má strukturu vlny. Kudrnatá, pokud je krátká, když je dlouhá, může tvořit šňůrky. Ostříhání srsti se připouští ; střih, vždy kompletní a stejnoměrný, nesmí být nikdy dělán pro « estetický » účel.
Maximální povolená délka srsti pro prezentaci na výstavě je 12 cm (15 cm, pokud natáhneme kudrnky), minimální 3 cm, aby bylo možno ohodnotit kvalitu kudrn. Štěňata se rodí vždy s kudrnatou srstí.
ZBARVENÍ:
· Jednobarevné : bílé, černé, hnědé v různých odstínech těchto barev.
· Dvoubarevné : Bílé a černé nebo bílé a hnědé v různých odstínech těchto barev.
Zbarvení tříbarevné, černé s pálením a oříškově hnědé není dovoleno.
VÝŠKA A VÁHA : Kohoutková výška : Psi : 44-50 cm. Feny : 40-46 cm. U obou pohlaví je povolena odchylka v toleranci maximálně 2 cm v případě, že celkový vzhled jedince je v souladu s jeho výškou v kohoutku.
Váha : Psi : 18-22 kg. Feny : 14-18 kg.
CHYBY : Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a pohodu psa.
HRUBÉ VADY :
· Oblast dorso-lombární (hřbetní linie) příliš pronesená.
· Nekorektní postavení končetin.
· Břicho vtažené nebo příliš spuštěné.
VYLUČUJÍCÍ VADY :
· Jedinec agresivní nebo bázlivý.
· Předkus, podkus.
· Přítomnost paspárků.
· Hladká nebo mírně zvlněná srst.
· Albinismus.
· Zbarvení stříkané, kropenaté ; černé s pálením, oříškové, červené.
Všichni psi s evidentními anomáliemi fyzického stavu nebo s poruchami chování musí být diskvalifikováni.
N.B. : Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.